Následující text je překlad letáku Anarchistického černého kříže Leeds, který radí, jak si dopisovat s vězněnými lidmi. Ač je text psán především pro britské podmínky, pokládáme jeho český překlad za přínos.
Psát vězněným dopisy je pravděpodobně nejjednodušší a zřejmě nejdůležitější způsob jejich podpory. Jednou z nejtěžších věcí, se kterou se vězněné osoby musí vyrovnat, je pocit izolace. Jsou odříznuti od přátel a rodiny a všeho, co znali během normálního života. Dopis nebo pohled ze skutečného světa, i od úplně cizích lidí, pomáhá udržovat spojení s vnějškem a ulehčuje příšernou nudu v režimu, který často znamená trávit 23 hodin denně ve stejné cele. Pro člověka uvězněného poprvé může hlavně během prvního období trestu tento druh podpory udělat velký rozdíl, pomůže jim vyrovnat se s nehostinnými a často zastrašujícími okolními podmínkami. Pro politické vězně, oběti nepovedené justice a ty, kteří usilují se odtamtud dostat, je to jednoduché poselství solidarity – nejsi tam sám!
V mnoha případech dává kontakt zvenku vědět vedení věznice, že jsou zde lidé, kteří se o případ zajímají a monitorují situaci. Například speciální dietní požadavky (vegan, celiak) jsou tím spíše plněny, pokud není vězeň zjevně zapomenut.
Prosím mějte na paměti, že toto není seznam pravidel – pouze se snažíme čestně zodpovědět některé dotazy, na které se lidé často ptají. Informace ohledně vězeňské procedury jsou vztaženy pouze na vězení ve Velké Británii, v jiných zemích bude situace odlišná.
Odkud mohu získat kontakt na vězně?
Pokud chcete pomoci s výběrem vězněného čověka, kterému byste rádi napsali, nejsnazší způsob je kontaktovat nějakou z mnoha environmentálních/zvířeckoprávních/anarchistických skupin na podporu vězněných, kterou můžete najít na internetu. Buďte opatrní, protože věznění lidé jsou často přemísťováni a pošta není vždy přeposílána, takže pokud máte pochyby, napište si o ověření aktuálních informací. O seznam můžete požádat některou ze skupin na konci.
Co mám psát?
To je část, na které většina lidí ztroskotá. Možná se bojíte, že to, co napíšete, bude znít hloupě, nebo způsobíte, že se bude vězený člověk cítit hůř… nebo jednoduše nemůžete nic vymyslet. Samozřejmě pokud máte s vězněným něco společného, pak je to mnohem snazší, ale co s úplně cizími lidmi, s někým, o kom nevíš nic kromě jeho jména, obvinění a trestu? Není na to jasný vzorec, ale v prvním dopise byste se měli nějak představit. Řekněte mu o sobě, co děláte, odkud jste, kde jste získali jeho adresu a tak dál. To prolomí ledy a také může usnadnit odpověď. Kromě toho prostě nějak zaplňte stránku A4 čímkoliv, na co myslíte – vtipy, vzpomínky, co jste dělali minulý pátek večer po 10 pivech a podobně. Jeden z bývalých vězňů to komentoval, že jedny z nejlepších dopisů, které obdržel, byly o úspěších různých písniček Iron Maden, což se může zdát hloupé, ale pomohlo to vykouzlit obrovský úsměv na jeho tváři. Tady je několik bodů, které je potřeba připomenout:
- Všechny dopisy jsou čteny bachaři (minimálně mohou být), takže nepište nic, co může usvědčit vás nebo kohokoliv jiného. Pravidlo zní: nedávejte do dopisu nic, co nemůžete říci do očí policistům.
- Pokud je vězeň uvnitř z politických důvodů, měli byste samozřejmě dát najevo svou podporu jeho akcím, ale nezačínejte ho vychvalovat jako nějakého hrdinu. Řečnický účinek „Jsem ohromen z Tvé veliké oběti bla bla bla…“ je upřímně podlézavý. Pokud je někdo vězněn za politicky nebo morálně motivovanou akci, nechce (ani by neměl chtít) být nahlížen jako mučedník – je jen normální člověk, který měl dost smůly a byl chycen, takže mu spíše pište jako normálnímu člověku, než abyste mu podlézali.
- Mnoho lidí cítí nejistotu sdělovat vězňům „veselé“ věci myslíce si, že jim způsobí depresi nebo stesk po domově, když uslyší o lidech, kteří se radují venku. Je to kravina! Budou stejně toužit po domově a může je jedině uklidnit, když slyší, že normální život venku běží dál, takže se neciťte nesmělí zmiňovat koncerty, párty nebo jiné společenské události.
- Vždy se zeptejte na několik otázek jako, jak se má, jaké plány má do budoucna, jaké má zájmy a podobně, ale pokuste se udržet to na obecné rovině, aby to neznělo jako, že jste zvědaví slídilové. Odpověď mu usnadní, pokud budete mít na paměti, že bude odpovídat úplnému cizinci.
- Napište svůj profil. Zdánlivě obyčejné věci, jako jsou oblíbené kapely, fotbalový tým a podobně, může o mnoho zjednodušit psaní odpovědi.
- Nikdy neslibujte něco, co nemůžete splnit. Pokud v někom vzbudíte naděje, když řeknete, že ho navštívíte, pošlete mu nějaké věci a podobně, a pak to pro něj neuděláte, je to špatně a těžko slučitelné s jeho podporou.
- Buďte opatrní na politickou literaturu. Pokud vězeň přímo nepoptává, předejděte posílání čehokoliv obsahujícího politické materiály, protože mu to může potenciálně uškodit. V závislosti na vězňovu situaci může i nevyžádané předplatné levných novin způsobit nechtěné komplikace s vedením věznice. V některých případech, zejména v zahraničí, poslání politické literatury vyšetřovaným vězňům může být v soudním procesu rovněž použito proti nim. Není problém posílat tento druh věcí poté, co se vězně nejprve zeptáte, ale vždy respektujte jeho přání.
- Vyhněte se bombastickému levičáctví! Fráze jako „mí kamarádi a já jsme se rozhodli pohnout k solidaritě“ zní pompézně a neosobně, ačkoliv to může být dobře míněné. „Doufáme, že se máš ok“ je mnohem přátelštější!
Nejsem si jist, zda mohu napsat celý dopis
To je v pořádku! Krátká zpráva o podpoře napsaná na pohled může stále rozjasnit něčí den. Nebo co třeba vzít pohled na koncert nebo do hospody a s několika lidmi ho podepsat?
Jak se mohu ujistit, že můj dopis dorazil?
Správné poštovné je začátek a správná adresa, celé jméno vězně a vězeňské číslo je samozřejmostí. Napište své jméno a adresu navrch dopisu a také na zadní stranu obálky. Údaje nutně nemusí být skutečné, pokud je chcete utajit, ale mějte na mysli, že to bude to, co uvidí také vězený, pokud se vám rozhodne napsat zpět. Některé věznice odmítají přijímat dopisy bez adresy odesilatele nebo s p. o. boxovou adresou, takže nejlepší je použít adresu s ulicí. Některé věznice mají pravidla zakazující některá vyobrazení (například symboly gangů jsou v amerických věznicích zakázány), a stejně tak to může zahrnovat politické symboly, takže áčko v kroužku načmárané přes celou obálku nemusí být zrovna dobrým nápadem. Některé ručně vyráběné pohledy s obrázkem nalepeným na přední stranu mohou být odmítnuty nebo zničeny z důvodu podezření z něčeho skrytého uvnitř. Pokud si chcete být jistí, že vězeň dopis dostal, můžete ho odeslat s doručenkou – tak můžete skrze poštu sledovat, zda věznice dopis doručila, a navíc taková pošta je pravděpodobně otevřena za přítomnosti vězně.
Jak to je s odpověďmi?
Mějte na mysli, že to děláte kvůli podpoře vězně, nikoliv kvůli získání nových kamarádů na dopisování, přestože tyto dvě věci mohou jít ruku v ruce. Může být několik důvodů, proč jste nedostali odpověď: vězňovi nemusel být váš dopis doručen nebo dostává hodně pošty (pokud má to štěstí), takže nemusí mít dostatek času odpovědět na všechnu korespondenci. Může být limitován vedením věznice v počtu dopisů, které může napsat a dá přednost přátelům a rodině. Nemusí mít přístup k dostatečnému množství korespondenčního materiálu nebo k poštovním známkám. Mohl být přesunut nebo jednoduše nemusí být zrovna dobrý pisatel dopisů. Přesto se nenechte jen tak odradit od psaní, pokud poprvé nedostanete odpověď.
Mohu poslat něco navíc?
Asi nikoho nepřekvapí, že představa pilníku v čokoládovém dortu prostě nefunguje. Pokud jste na pochybách, platí zlaté pravidlo: zeptat se vězně. Můžeš se také pokusit kontaktovat věznici, ale ty jsou notoricky nedostupné, takže můžeš strávit notně dlouhou dobu se s nimi pokusit jen spojit (například jedna britská věznice HMP Armley má jedinou telefonní linku na více než 1250 vězňů). Navíc bachaři mají ve zvyku si vymýšlet, takže neočekávejte, že se první odpověď, kterou uslyšíte, bude blížit pravdě. Pravidla se mezi různými věznicemi velmi liší a někdy jsou matoucí. Pokud cokoliv pošlete, jasně napište na líc dopisu, co jste přiložili, protože to sníží šance nenechavých bachařů si to vzít. Některé věci, které můžete poslat jsou:
Knihy – Možná se vám povede doručit použitou kopii, ale mnoho věznic přijímá pouze knihy, u nichž lze jasně rozeznat, že jsou z obchodu, od distributora nebo z vydavatelství, takže si to nejprve zjistěte. Je možné to obejít v případě, že znáte sympatické knihkupectví s antikvariátem, které zabalí použitou knihu s oficiální účtenkou. Bachaři mohou někdy zadržovat literaturu na základě obsahu, ale to může být podle základních lidských práv napadnutelné vězněm. Knihy a časopisy mohou být cenzurovány nebo odmítnuty pouze, pokud jsou rasistické, odhalují identitu jednotlivých bachařů nebo ohrožují „řád a disciplínu“ (což lze interpretovat různě). Pokud máte nějaké pochyby ptejte se opět vězně.
Časopisy – Opět se to velmi liší místo od místa, takže si to nejprve zjistěte. Překvapivě jsou široce dostupné publikace spíše odmítnuty, zatímco různé ziny mohou projít v pohodě. To protože má většina věznic stanoveného místního prodejce periodik, kterého musíte použít na nákup publikací. Zaplatíte za časopisy nebo noviny v obchodě a dáte jim vězeňské číslo. Nákup jim je pak přeposlán. Tímto způsobem je možné založit předplatné denního tisku.
Známky – Opět se to různí. Pokud je mohou přijímat, jsou známky vězni ceněné ne pouze na posílání dopisů, ale i jako platidlo. Mnoho věznic nepovoluje známky a bachaři je zřejmě i často kradou. Všechny britské věznice by měly povolovat oznámkované obálky s adresou, které samozřejmě usnadní vězňovi odpovědět. Je to nejjistější způsob doručení, ale napište vaši adresu tužkou, takže ji vězeň může odstranit, pokud by měl důležitější dopis na poslání. Pokud odpověď chceš, je skutečně správné oznámkovanou obálku s adresou poslat.
Hotovost – Částka, kterou může většina vězňů týdně utratit, je omezená. Jejich možné příjmy na věci, jako jsou holící náčiní, tabák, papír, telefonní karty, jsou často minimální, zejména pokud odmítají pracovat. Navíc ve Velké Británii provozuje vězeňské prodejny soukromá společnost, která prodává pouze značkové zboží a neuvěřitelně za něj šponuje ceny. Proto jsou zdroje zvenku vítané. Uvnitř ale nejsou používány peníze, vězni mají „účet“ s částkou možnou na týdenní „útratu“. Pokud posíláš více než pár drobných, je lepší si to nejprve zjistit, ale obecně byste se měli při posílání peněz řídit tak, že pošlete poštovní příkaz splatný na „The Governor, HMP [jméno vězně]“. Je nezbytné, aby celé jméno vězně a vězeňské číslo byly napsány na zadní stranu.
Muzika, boty, rádio a jiné rozmanité věci – To se také velmi liší místo od místa, takže si to musíte nejprve zjistit. Některé věznice vezmou téměř cokoliv, jiné budou plošně odmítat vše, často protože by vězni šetřili své útraty namísto nakupování věcí od oficiálních prodejců uvnitř.
Ale… vždyť jsou to zločinci!
Jeden názor, který často slýcháme je, že ti lidé, kterým píšeme, jsou nějakým způsobem „rizikoví“. Média nás bombardují zprávami, že všichni ve vězení jsou na zločinu závislí, děti obtěžující kanibalové a můžeme proto očekávat, že mnoho lidí, kteří nemají osobní zkušenost s vězněným člověkem, se obává někoho uvnitř kontaktovat. Jednoduchá odpověď je, že vězni jsou lidé a samozřejmě může být šance narazit na idiota – stejně jako je stejná statistická možnost narazit na idiota kdekoliv jinde. Pokud se necítíte v pohodě při dopisování si s konkrétním vězněným člověkem, prostě přerušte kontakt. Slyšeli jsme o případech lidí stavějících se do role politických vězňů, aby přilákali podporu a dopisování, ale tyto případy jsou vzácné, takže skutečně nemá smysl se toho obávat a můžete si být jistí, že všichni věznění lidé podporovaní níže uvedenými organizacemi by byli odhozeni jako horké cihly, pokud budou vážné důvody ohledně jejich čestnosti.
Užitečné kontakty
Internet je zlatý důl informací o obraně vězněných, ale buďte opatrní na to, že mnoho stránek není aktualizováno pravidelně, takže některé údaje mohou být nepřesné. Doporučujeme následující stránky jako dobrý start.
ABC Brighton udržuje dobrou webovou stránku s aktualizacemi a podrobnostmi o vězních, stejně jako odkazy na další skupiny.
No more prisons je informační stránka kampaně za zrušení vězení.
Haven distribution je registrovaná charita, která realizuje služby britským vězňům, jako jsou knihy a vzdělávací materiál.